Ema

V týždenníku Euro bol nedávno zverejnený rozhovor s Václavom Bartuškom, ktorý je na Ministerstve zahraničia ČR zodpovedný za energetickú bezpečnosť štátu. Je o ropovode Družba a Bartuška sa domnieva, že čoskoro vyschne. Jeho názor nezdieľa Kryzstof Spandowski, šéf poľskej spoločnosti PERN. Ako človek z praxe má tradične viac zdravého rozumu než ministerský úradník. Každopádne sa Družba stane marginálou rúrou na marginálne trhu.

Tu je pozoruhodný rozhovor z týždenníka Euro v plnom znení:

 ROPOVOD DRUŽBA BRZY VYSCHNE 

Rusko nabízí přímé obchodní vztahy mezi dodavateli ropy a českými rafineriemi

V krátkém časovém horizontu dvou let bude Rusko potřebovat dalších 70 milionů tun ropy ročně pro své nové ropovody, přitom ruská produkce ropy již několik let stagnuje. Část produkce tedy bude třeba přesměrovat a jedním z postižených pravděpodobně bude i ropovod Družba. Václav Bartuška (40), který má na ministerstvu zahraničí na starost energetickou bezpečnost státu, na toto riziko upozorňuje. Na druhé straně říká, že červencové výpadky dodávek ropy byly nepříjemné hlavně pro Rusy, kteří nám nyní nabízejí odstřižení sítě prostředníků a přímé obchodní vztahy mezi ruskými dodavateli ropy a českými rafineriemi.

Jednou z hypotéz ohledně příčin červencového výpadku v dodávkách ropy do Česka ropovodem Družba byl boj nových lidí v Kremlu po nástupu Dmitrije Medveděva o přerozdělení objemů při vývozu ropy pro různé prostředníky. Je pravda, že Moskva nabídla uzavření přímé smlouvy mezi ruskými těžaři a jedním českým subjektem, který by ropu od nich nakupoval, a tak došlo k eliminaci oné sítě prostředníků?
- Rusko nám nabízí přímý vztah mezi rafineriemi a dodavatelem ropy při vyloučení všech prostředníků. Nechtějí tedy ani jednoho prostředníka na české straně, ale přímé vztahy.

Litvínovská a kralupská rafinerie ale fungují jako přepracovací rafinerie, kdy jejich vlastníci si dodají ropu a rafinerie jim z ní udělá produkty. Sama na svůj účet ale nemůže nakupovat ropu a prodávat produkty.
- Je třeba s Ruskem tu záležitost přesněji definovat, nicméně ta nabídka je bezprecedentní. Mluvil jsem o tom s evropským komisařem pro energetiku Andrisem Piebalgsem a ani on nevěděl o tom, že by Rusko nabídlo nějaké zemi odstřižení prostředníků.

Proč by nám Rusové nabízeli něco mimořádně výhodného, když pro ně v žádném případě nejsme důležitý ropný trh?
- Důvodem je fakt, že pro ně byl ten červencový výpadek dodávek ropy mnohem nepříjemnější než pro nás. Nám trvalo 24 hodin, než jsme našli náhradní zdroje ropy, ale Rusku potrvá roky, než u všech svých obchodních partnerů vymaže negativní pocit, který tato situace vyvolala. Přímo v Moskvě se na to dotazovali Němci, Francouzi, Britové, Holanďané... To nebyla věc, která by zajímala pouze východní Evropu.

Tu nabídku na přímé vztahy a odstřižení prostředníků poslalo Rusko písemně?
- Ano.

Jak se k té nabídce postaví Česká republika? Ropu pro české rafinerie přece nakupují vlastníci, což jsou všechno zahraniční subjekty.
- My tu ruskou nabídku vítáme. Prostředí bude výrazně transparentnější, neboť nejde o jednoho nebo dva prostředníky, těch je na tomto byznysu nalepená celá řada.

Narážel jsem na to, že Česká republika není ten, kdo tu ropu nakupuje, ani ten, kdo ji zpracovává... Dohodu s Ruskem by tedy spíše měly učinit koncerny PKN Orlen, Shell a Agip.
- Ale stát má přece v rukách ohromné nástroje, jak může své požadavky prosadit. Nebýt Státních hmotných rezerv, které se v červenci zachovaly úplně skvěle, tak se rafinerie v Litvínově zastavila, nebo minimálně výrazně omezila svůj provoz. Protože i když se procesorům povedlo rychle nakoupit ropu na moři a dohodnout, že bude do Česka přepravená skrze ropovody TAL a IKL, tak tím si zajistili ropu na srpen, a nikoli na červenec.

Kdo jsou ti prostředníci?
- Neznám přesné složení všech prostředníků, je jich opravdu hodně. A nepochybně je ten prostřednický byznys při obchodech s ropou zajímavý nejen pro Rusy, ale i pro lidi od nás, i pro lidi ze západní Evropy.

Můžete říct jména firem či lidí, kteří nyní fungují jako prostředníci při nákupu a dodávkách ruské ropy do České republiky? 
- Nemohu.

Jak si vysvětlujete fakt, že dovoz ruského plynu funguje bezproblémové, zatímco v dovozu ropy se opakují výpadky? 
- V případě plynu Rusko nikdy nepustilo jeho export ze státních rukou. Podobný státní monopol u ropy nefunguje. Důležité také je, jak jsem již zmínil, že fungují přímé dohody mezi Gazprom Exportem a RWE Transgasem, takže tam je menší prostor pro "technické problémy".

Není hlavní rozdíl v tom, že v případě ropovodu končí roura u nás, zatímco v případě plynovodu pokračuje dále do Německa? Že by v případě omezení dodávek Rusové ranili Německo, což jistě není v ruském zájmu? 
-  I to je jeden z důvodů.

Jaká je podle vás budoucnost ropovodu Družba? Objevují se spekulace, že v relativně krátké době, do pěti let, by mohl vyschnout.
- Situace je poměrně jasná. Rusko oficiálně ve své energetické strategii deklarovalo, že chce mít přímé vývozy ropy přes své přístavy, a ne přes tranzitní země. Již vybudovalo nové ropné terminály v Primorsku a Novorossijsku a další buduje. Zároveň staví dva velké ropovody, jeden je Baltský systém 2, který povede do Usť-Lugy a bude mít kapacitu 40 až 45 milionů tun ročně. Druhým ropovodem ve výstavbě je Východosibiřský, který vede do Číny a dále na pobřeží Tichého oceánu a který bude mít kapacitu 30 milionů tun. Čili v krátkém časovém horizontu, řekněme dvou let, bude Rusko potřebovat dalších 70 milionů tun ropy ročně pro tyto nové ropovody, přitom ruská produkce ropy již několik let stagnuje. Nějakou ropu bude tedy třeba přesměrovat.

Je tedy pravděpodobné, že v příštích několika letech ropa Družbou přestane téci? 
- Chceme, aby Družba fungovala co nejdéle, protože je pro nás stabilním a výhodným zdrojem ropy. Rusové ale jasně deklarují, že jejich zájmem je přesměrovat vývozní toky ropy, a otevřeně nám říkají, že se může stát, že pro Družbu nebude dostatek ropy.