Môj obľúbený evolučný biológ Jan Zrzavý má okrem schopnosti používať čierny humor v tabuizovaných témach a uvoľňovať tak napätie, ktoré vyvolávajú, jednu zriedkavú vlastnosť. Nemoralizuje. Pri hľadaní motívov ľudského chovania by to nemalo žiadny zmysel. Dozvedeli by sme sa len, čo "sa má", ale nič o tom, prečo sa ľudia chovajú práve tak a nie inak.
V staršom článku O egoizme všetkého živého J. Zrzavý nepíše v zásade nič nové. Len sa neštíti otvorených, priamočiarych formulácií typu "Zdá se, že má stále menší smysl mluvit o organizmech, o jedincích, v jiném než praktickém, tedy víceméně jatečním smyslu. Organizmus je přechodný jev, který nemá žádnou unikátní evoluční strategii, neboť je v krátké době dezintegrován smrtí; i jeho genotyp záhy zanikne buď smrtí, nebo rekombinací v průběhu pohlavního množení".
V kapitole Vojna rodičov s deťmi má ale pozoruhodnú myšlienku adresovanú bojovníkom proti potratom.
"Předpokládejme tedy, že embryo se snaží urvat co nejvíc mateřských živin, a tedy látky uvolňované embryem do mateřského těla jsou tu od toho, aby manipulovaly matkou a nutily ji dodávat co nejvíc živin nikoliv sourozencům, nýbrž mně. Nezapomínejme, že embryo v lůně matky není součást matky, nýbrž jiný jedinec, a to z 50 % cizí jedinec, vetřelec. Embryo by přinejmenším rádo, aby živiny, třeba glukóza, zůstaly v matčině krvi co nejdéle a byly mu k dispozici, nikoliv aby je matka spotřebovala sama. Lze tedy očekávat, že embryo se bude snažit udržet glukózu v krvi, a tedy pracovat proti mateřskému inzulinu. Opravdu, placentární laktogen (hPL) a placentární růstový hormon (hPGH) jsou vlastně antiinzuliny; placenta totiž, kdo to nevíte, nevzniká z matky, ale z embrya, takže placentární buňky obsahují těch 50 % otcovských, tudíž cizích genů. Otcovské geny chtějí mít velkou placentu, aby matku hodně vysály, mateřské naopak; a opravdu: když jsou v zygotě dvě prvojádra, mateřské a otcovské, nahrazena dvěma otcovskými, embryo si udělá velkou placentu, a když jsou nahrazena dvěma mateřskými, placenta se zmenší. (Bohužel nikoliv bez výjimek.)
Bojovníci proti potratům by si tedy měli být vědomi, že interrupce prostě přeruší tenhle boj, asi jako když od sebe roztrhneme dva rvoucí se psy; že jasně preferujeme jednoho z protivníků, není nijak nepochopitelné, uvědomíme-li si, kdo z těch dvou platí daně. Jinak je tento boj tlumen prostě jenom tím, že embryo nemá svou matku vyhladovět k smrti, aby neumřelo, a matka nemá vyhladovět svůj plod, aby zanechala potomstvo; ti dva se potřebují, a proto uzavřeli přechodnou koalici. Maminka, tatínek a děťátko jsou něco jako Stalin, Roosevelt a Churchill v Jaltě. Ale ne víc."
Keď si spomeniem na svoje bývalé virtuálne diskusné boje so zástancami umelých potratov, v ktorých však nebola požiadavka na zakáz potratov štátom / na kriminalizáciu, ani falošný súcit s potratenými deťmi - čo je v súvislosti s príklonom k antickému názoru Šťastný je ten človek, čo sa nenarodil, pochopiteľné - ale len pripomínanie dopadu potratov na psychiku žien, je škoda, že som Zrzavého vysvetlenie nečítala skôr. A tiež škoda, že sa v tých diskusiách nenašiel jediný človek, ktorý by potraty vysvetlil TAKTO.
Časom som dospela k názoru, že starostiť sa o psychiku cudzích ľudí je nezmysel. Čo ma je, nakoniec, do toho, že nejaké neznáme ženy sa slobodne rozhodnú pre potrat a psychicky sa tým poškodia. Nebude toto, nájdu si niečo iné. Väčšina ľudí aj tak stále kvôli niečomu skučí. Čert s nimi. Jediné, čo by ma mohlo trápiť - a aj ma - je fakt, že cez idiotský plne solidárny systém zdravotného poistenia musím z peňazí, ktoré som si zarobila svojou prácou, odovzdávať časť štátnemu medicínsko-priemyselnému komplexu, aby dopoval ženy, ktoré neuniesli vlastnú voľbu, antidepresívami a rozptyľoval psychoterapiou. Lenže, to je problém štátu, nie tých žien.
U žien je normálne snažiť sa o to, aby im štát nezasahoval do priebehu a výsledkov boja, ktorý spomína Zrzavý. Tiež je u nich normálne vymáhať právo voľby pre iné ženy, pretože každým potrateným plodom klesá konkurencia ich deťom. Altruizmus je len pokračovanie egoizmu inými prostriedkami. Aj v prípade cirkvi, u ktorej každý potratený plod z lona jej ovečiek znamená stratu jedného vehikla, ktorý by s vysokou pravdepodobnosťou prenášal správne mémy.
Komentáre
konec altruisty (píseň)
potkal jsem dívenku spanilou
smála se, spívala lulala,
Fanynka jse ona jmenovala
vzala mně za ruku lulala
do ouška mi něco šeptala
a když jsem nevěděl co mám říct
tak jsme jen hleděli na měsíc
a když ta hvězdička padala
tak jsme se líbali lulalá
v rukách mi usnula ospalá
zalknutá polibky lulalá
ranní rosa ta ji probrala
s ůsměvem mi ručkou mávala
vídali jsme se snad každý den
od června přes zimu po duben
pak jednou na lístek napsala
Bohouši, nečekej zlatíčko,
dnes nepřijedu na kafíčko
lulalá lulalá lulala
jenom mi lísteček poslala
za měsic když se Fa vdávala
lu-la-lá lu-la-lá lu-la-la
tak to mně skutečně nasrala
více už nespívam lulala
sorry za oftopik, ale
otázka je iba tá
Bohouši, nemôžem si pomôcť, ale aj táto mi niečo pripomína. Buď tak geniálne skladáš dokopy všetky klišé z ľudovej tvorby, alebo modifikuješ nejaký originál. Ha? Lulalá?
buheh
Bohouši je artificiálna inteligencia testovaná v náročnom prostredí tohto blogu.
ze zdrojů marxismu
řešili jsme problem syntesie grádů
mysliveckej Říha propaguje tezi
že pivo je základ na něm lidstvo vězí
a pobuda Mácha antitezi hlása
žeprý jenom v rumu leží naše spása
hypotézy obě testoval jsem spolu
s partou kamarádů u rožního stolu
že to bylo dlouhé a těžké sezení
přesto jsme nenalezli žádné řešení
zavírat už chtěl hostinskej Píchal
tak spolu ty rumy s pivem smíchal
syntezí nastolil novou kvalitu
za chvíli bylo zaplaceno a dopito
Ema odkial vies
oné
Ema, hovoril som
Bohouši, tá básnička nemá záver:
A pak nastala hodina zavírací
jenže v koutě Pepa ještě zvrací
s kamarády jsme solidární byli
taky jsme sa pěkně poblili.
Toť byl opravdový konec programu večera
mátožným krokem vydali jsme se do šera
chčije a mluvě o heglovi s kantem
dlouze jsme mlátili pantem.
U kostela Pepa se ještě posral
a následně naši partu osud obral
o veškeré iluze myslitele
když Jardova žena ztloukla ho jak tele
Taky Honza blědě dopad
když se zklátil pod organický odpad
ráno ideově na dně nás bylo všech deset
windowsy v hlavách hlásily tvrdý reset
koťátka z vreca?
Keď raz niečo nefunguje, žiadna ideológia nezariadi, aby to fungovalo. A to je, buheh, vážný rozdiel medzi popisom reality a jej znásilňovaním sociálnoinžinierskou fucking machine. Preto bolo tvoje porovnávanie evolučnej biológie s marxizmom viac off ako generátor rýmov Bohouši - bůh, co uváz´ v poetičnu po ouši.
Na záver si namiesto Logik der Forschung, ktorá hlboko podlieza latku úrovne tejto diskusie, zacitujme Bolka Polívku: Co, skúšáš! Jak, skúšáš! Skúšáš, esli to funguje?
Otázky sú to rečnícke, odpovedať netreba.
vidíš buhehouši
Ema
politologicke aspekty placenty
kolegyňa emele
kolegyna ema
dakujem za pochvalu a slubeny vytlacok (potykajme si prosim).
som vsak velmi prekvapena, ze antracit Shunkes ma nieco proti Jackovi. Jacques ma najkrajsie kozusnictvo vo Philadelphii. sama si inde kozuchy ani nekupujem. mozno so Shunkesom netusite, ale aj jeho jaci kozuch, v ktorom precestoval Himalaj je od Jacquesa Ferbera, hoci si ho zohnala v sekaci v Sali.
predala ho tam manzelka poslanca M.D., ked sa jej kozuchy sprotivili. v rekreacnom zariadeni Castej-Papiernicke zasla do sauny a s hrozou zistila, ze aj ostatne panie poslancove maju rovnake kozusky ako ona. odvtedy je zuriva aktivistka bushless a PETA hnutia.
http://www.jacquesferber.com/
http://www.peta.com/
Jacq začínal kariéru
- Chocho, ona má kožuch od Ferbera, čo popri kožkárení sprasil multiagensné systémy, koľký nevkus.
Takto si budú hovoriť dámy v parížskych salónoch.
Jačia uniforma bola naozaj zakúpená v Šali. Duslo tam má podnikovú predajňu s chemlonom a konkuruje DuPontu kvalitnými trekingovými materiálmi. Emele, nikdy, nikdy! by som si na seba nenavliekol niečo, čo cicalo mlieko svojej matky. Nie som ako barbarskí predkovia, čo žužlali myšiu srsť.
Vážené dámy
Spomenutých stomatologických problémov sa netreba obávať, keďže maternicový chrup nebolí a každá strata je okamžite nahradená novým, zdravým zúbkom.
nemenovaná kolegyňa, obávam sa
aha, pardón
alebo
Asi.
Sorry, darling.
Šunkes nebud naivny
kolegyna Masnotova
Kolegyňa emele
kolegyna Masnotova
emele
Máte pravdu, presne tam je pes zakopaný. Nielen hostiteľovo telo, ale aj náš výskumný tým je presvedčený o tom, že vznik netradičných zbraní má na svedomí práve parazitický pôvod votrelca. Pri experimentoch využívame aj iné druhy endoparazitov, ale to už prezrádzam priveľa.
Tešilo ma.
kolegyna Masnotova
co mate stale s tymi psami? robite experimenty aj na tychto slintajucich bestiach? ale pozor, tie maju na rozdiel od maternice zuby ozajstne!
NIE JE TO PRAVDA!!
každý jeden bude originál
Nebudú recyklovateľné?!
Milá Ema
Nepodarky, ktorým obal nebude plniť svoju funkciu, skončia ako biologický, rozložiteľný, nekontaminovaný odpad - v komposte.
Pomlčím spolu s Vami.
Masnotova
preco by tatrapakovy obal nemohol byt po pouziti recyklovany? nemylte si prosim recyklovatelnost s viacnasobnym pouzitm.